Brno pod lupou
Brno pod lupou
Masarykův okruh: soukromý majetek, veřejné stamiliony
Komentáře
#motogp#sport#rozpočet#Masarykův-okruh#autodrom#komunální-politika

Masarykův okruh: soukromý majetek, veřejné stamiliony

Proč MotoGP v Brně čtyři roky nejezdilo, kdo zaplatil rekonstrukci za 150 milionů a co se skrývá za Abrahámovou koupí okruhu za desetinu znaleckého posudku.

MK Miroslav Kubásek ·
© OpenStreetMap Otevřít v OSM ↗ Mapy.cz ↗

V srpnu 2025 prošlo branami Masarykova okruhu 219 544 diváků. MotoGP se do Brna vrátilo po čtyřech letech ticha a město si mohlo pogratulovat: kamery, hotely plné, restaurace plné, pivovary plné. Pak dorazila faktura. Na každý z pěti ročníků 2025–2029 dá stát, kraj a město dohromady zhruba 170 milionů korun. Rekonstrukci okruhu za 150+ milionů, kterou závod vůbec umožnila, však zaplatil sám soukromý majitel.

Přesně to je zápletka, kterou se u MotoGP v Brně v posledních letech nemluvilo dost nahlas: okruh je soukromý byznys, ale bez veřejných peněz nefunguje. A každý pokus pochopit, kdo komu kolik dává a proč, narazí na čtyřicet let spletité majetkoprávní historie, daňový spor bez veřejně známého rozuzlení a jednu výjimečně podivnou kupní smlouvu z roku 2013.

Čtyři roky, které se nepočítaly

Výpadek MotoGP v letech 2021–2024 nebyl způsobený pandemií, bezpečností ani nedostatkem zájmu. Byl kvůli penězům. Promotér MotoGP, španělská Dorna, po roce 2020 výrazně zvedl požadavky — podle dostupných údajů chtěl od Brna řádově kolem 250 milionů korun ročně. K tomu přibyl druhý účet: povrch dráhy už dávno neodpovídal parametrům mistrovství světa a urgentní oprava měla vyjít zhruba na 100 milionů.

Tehdejší majitel Karel Abraham — otec stejnojmenného jezdce, který za okruh samotný zaplatil v roce 2013 zlomek znaleckého posudku — rekonstrukci nerozjel. Město Brno, které do té doby přispívalo přibližně třicet milionů ročně, odmítlo investovat veřejné peníze do opravy soukromé infrastruktury. Kraj ani stát se do role zachránce nehrnuly. Výsledek: dvoutýdenní volno v kalendáři se natáhlo na čtyři závodní sezóny, během kterých v Brně nejezdilo nic, co by se ukazovalo v globální televizi.

V Brně se o tom tehdy mluvilo jako o ostudě. Méně už o tom, že šlo o zcela logický důsledek modelu, ve kterém soukromý vlastník počítá s tím, že kapitálové náklady dráhy nese veřejný sektor, zatímco provozní zisky zůstávají jemu.

Peníze, které Brno neuvidí zpátky

Rok 2023 byl v tichu okruhu zlomový. Karel Abraham prodal celý autodrom i provozní firmu podnikateli Karlu Hubáčkovi, respektive jeho holdingu SHAKAI. Cena transakce nebyla zveřejněna — na rozdíl od té předchozí z roku 2013, o které se dodnes rozbíhají finanční kontroly.

Hubáček udělal to, co Abraham dvanáct let odmítal. Zadal kompletní rekonstrukci. Podle dostupných údajů šlo o balík 150 až 180 milionů korun, ve kterém byl nový asfalt, upravené únikové zóny, proměněný paddock, nové tribuny a bezpečnostní sítě. Zaplatil to ze svého. MotoGP se v roce 2025 mohlo vrátit jen proto, že soukromý investor vyřešil věc, kterou čtyři roky nikdo vyřešit nedokázal.

Hubáček sám v únoru 2026 potvrdil to, co z ekonomiky závodu plyne sám sebou: těch 150 milionů se mu ani po pěti sezónách MotoGP nevrátí. Cash flow dráhy nejsou závody samotné — jsou to pronájmy testovacím týmům, firemní akce, motorkářské jízdy, autosalony, prezentace. MotoGP je reklama a prestižní tag, který drží zbytek byznysu pohromadě. Bez něj se okruh propadá do průměru středoevropských dostihových dráh, které bojují o nájemce. Proto Hubáček zaplatil. Ne z lásky k motorkám, ale ze studeného kalkulu provozovatele.

A o tomhle pozadí se veřejně mluví méně. Příběh prezentovaný na tiskových konferencích je o odhodlání, návratu a hrdosti. Příběh z podnikatelské rozvahy je o tom, že 170 milionů ročního veřejného příspěvku dělá zásadní rozdíl v ekonomice celé akce. Memorandum, které tuto částku na pět let garantuje, bylo podepsané v říjnu 2024 — tedy ve stejném období, kdy rekonstrukce naplno běžela.

Čtyřicet milionů za okruh za půl miliardy

Každé vysvětlení současného modelu se dříve nebo později vrací k jednomu datu: rok 2013. Tehdy Karel Abraham koupil od Automotoklubu Masarykův okruh — občanského spolku, ve kterém sám hrál významnou roli — okolo 118 hektarů pozemků za 40 milionů korun. Znalecký posudek si přitom troufl odhadnout hodnotu převáděného majetku na 450 milionů.

Rozdíl je téměř jedenáctinásobný. Transakce se stala předmětem daňové kontroly a dlouhého sporu s finanční správou, který se opakovaně dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu. Stav kauzy není veřejně uzavřený — není známo, jestli byl Abrahám definitivně dopočítán, uhradil rozdíl nebo věc vyšuměla.

Důsledek je však prokazatelný: soukromá osoba získala za zlomek tržní hodnoty infrastrukturu, která bez veřejných dotací dlouhodobě nefungovala už za socialistické éry. A když ji po deseti letech prodávala dál, transakční cena zůstala neveřejná. Vodní znak toho, z čeho se v Brně stavěl mýtus o „tradičním” Grand Prix, je tedy trvale nečitelný.

170 milionů ročně, a otázka, co pak

Aktuální model financování, schválený pro pětiletý cyklus 2025–2029, rozděluje náklady mezi tři klíčové plátce. Stát prostřednictvím Národní sportovní agentury přispěje přibližně 100 miliony korun ročně, Jihomoravský kraj přidá 35 milionů a město Brno dalších 35 milionů. Celková roční dotace tak činí 170 milionů korun – tedy zhruba pětinásobek částky, kterou město Brno hradilo do roku 2020 samo.

Argument o „ekonomickém přínosu pro region“ zní v tomto kontextu logicky. Provozovatel odhaduje, že jediný závodní víkend vygeneruje stovky milionů korun v oblasti ubytování, pohostinství, dopravy a mediální publicity. Taková čísla se však v praxi obtížně ověřují a bývají často nadsazená; v eventovém marketingu je běžné započítat do „dopadů“ akce každou kávu prodanou v širším okolí. I při střízlivém odhadu dává MotoGP jako marketingový nástroj smysl. Otázkou však zůstává, za jakou cenu a pro koho konkrétně je tento přínos určen.

Stranou pozornosti zůstává ještě jeden podstatný fakt: celková hodnota veřejné podpory za těchto pět let dosáhne 850 milionů korun. Za tuto sumu získá veřejnost prestižní víkendy, zaplněné hotely a televizní přenosy do celého světa. Nezíská však ani centimetr majetku, žádný podíl na zisku a žádné rozhodovací právo o budoucnosti okruhu po vypršení smlouvy.

To je zásadní bod, který nesmíme pouštět ze zřetele. Memorandum platí do roku 2029 a v roce 2030 bude Brno čelit identické volbě jako v roce 2021. Buď zaplatí znovu – pravděpodobně vyšší částku, neboť promotérská společnost Dorna poplatky pravidelně zvyšuje – nebo řekne „ne“. Tím by se však okruh vrátil do éry rodiny Abrahámových: stal by se soukromou dráhou bez velkých závodů, o kterou se majitel musí postarat na vlastní komerční riziko.

Tento případ ilustruje širší problém. V Brně se pořádají významné akce na soukromé infrastruktuře, jejíž ekonomika je bez masivních veřejných dotací neudržitelná. Masarykův okruh je jen nejviditelnějším příkladem. Je důležité tyto náklady transparentně sčítat. Ne proto, abychom MotoGP a priori odmítali, ale abychom věděli, na kterou stranu vah sypeme další stovky milionů z veřejných rozpočtů.

Zdroje

Zpět na Komentáře