Brno pod lupou
Brno pod lupou
Divočáci v Brně: Proč odlov nestačí
Témata
#příroda#zdraví#ekologie#bezpečnost#myslivost

Divočáci v Brně: Proč odlov nestačí

Divočáci pravidelně ničí zahrady a hřiště v několika brněnských čtvrtích. Magistrát vydal povolení k lovu, zkouší se odchytové klece a drony. Ale za rostoucím problémem stojí systémová příčina, o které se mluví méně.

MK Miroslav Kubásek ·

V Jundrově bachyně s mláďaty za jednu noc rozryla fotbalové hřiště. Škoda: 400 000 korun. V Komíně za tři měsíce odlovili cca 30 prasat. Magistrát vydal povolení k lovu na nehonebních pozemcích v Medlánkách, Jundrově, Kohoutovicích a Maloměřicích a Obřanech. Divočáci jsou v Brně pravidelní hosté — a situace se zhoršuje.

Kde a jak

Jarní sezóna 2026 přinesla hlášení z více brněnských čtvrtí najednou. Divočáci pronikají do zahrad v Maloměřicích a Obřanech (ulice Babická, Hradiska, Mlýnské nábřeží), ničí ploty v Kohoutovicích, devastují záhony v Komíně.

Maloměřická starostka Ludmila Kutálková hovoří o „překročení únosné hranice”. Komínská starostka Milada Blatná situaci nevnímá jako kritickou — ale upozorňuje na zdravotní riziko. Oba pohledy jsou správné — záleží, kde přesně bydlíte.

Aujeszkyho choroba: tohle se přehlíží

Rozrytá záhradka je viditelná. Smrtelná nákaza pro psa ne.

Aujeszkyho choroba je virové onemocnění, které divočáci přenášejí. Pro psa je vždy smrtelná — bez výjimky. Pro člověka nepředstavuje přímé riziko.

Státní veterinární správa provedla v roce 2026 monitoring: 28 % z cca 600 vyšetřených divočáků v ČR bylo séropozitivních. Výskyt je potvrzený i přímo v Brně-Komíně. Historicky se čísla pohybují mezi 21 a 47 % — takže nejde o žádnou novou hrozbu, ale o stálou realitu.

Co to znamená v praxi: pokud váš pes dostane přímý kontakt s divočákem nebo jeho krví, je to nouzová situace. Veterinář to potvrdí.

Proč nestačí střílet

Česká myslivost pravidelně hlásí rekordní odlovy. Sezóna 2019/2020: 239 818 kusů. Sezóna 2021/2022: přes 230 000. Přesto se populace divočáků stabilně nesnižuje.

Proč? Protože odlov nestačí kompenzovat to, co populaci živí: myslivecké zimní přikrmování. Kukuřice, krmné směsi, obiloviny — legální praxe, která pomáhá přežít i slabším jedincům a zvyšuje počet přeživších selat. Dostatek potravy = vyšší reprodukce = populace roste navzdory rekordním lovům.

Je to paradox zabudovaný přímo do systému. Myslivci loví — a zároveň krmí. Bez zásahu do potravní nabídky je odlov Sisyfova práce.

Navíc: divočáci se adaptují. Studie z Barcelony (2022) potvrdila genetickou adaptaci na městské prostředí. Nejde o náhodné bloudění — jde o evoluci.

Co město dělá

Magistrát vydal povolení k lovu na nehonebních pozemcích podle § 41 zákona o myslivosti. Rozhodnutí vydává obecní úřad s rozšířenou působností (ORP), ne přímo městská část — to je důležité vědět při nahlašování problému.

V Jundrově používá zastupitel a myslivec Ondřej Vitula dron k vyhledávání prasat. Od začátku roku jich odstřelil devět.

V Maloměřicích a Obřanech běží pilotní projekt odchytové klece — šestiúhelníková ohrada o průměru 5–6 metrů s kamerovým dohledem, ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Klec média prezentovala s titulky o „pasti, která může chytit člověka”. Ve skutečnosti jde o standardní metodu se senzorovým systémem, který zamezí zachycení nesprávného zvířete. Výsledky zatím nejsou k dispozici — projekt právě začíná.

Co sledovat dál

  • Výsledky pilotní klece v Maloměřicích a Obřanech — efektivita vs. klasický odlov
  • Novela mysliveckého zákona — připravuje Ministerstvo zemědělství, má zjednodušit administrativu a posílit práva vlastníků
  • Data ČSÚ za mysliveckou sezónu 2024/2025 — dosud nepublikována, mediálně uváděná čísla nelze ověřit
  • Diskuse o omezení přikrmování — zatím politicky citlivé téma

Aktuální vývoj

Naposledy aktualizováno: 9.4.2026

Zdroje

Zpět na Témata