Zastávky v Brně bez stínu

Mapa spojuje tři vrstvy, které se běžně potkávají jen v hlavě člověka čekajícího na spoj: kde zastávka je, jestli má přístřešek, a jak rozpálená je pod ní plocha. Barva bodu ukazuje povrchovou teplotu, ikona stav přístřešku, velikost počet odjezdů za den — tedy zhruba to, jak moc lisí tam čeká. Pořadí priority zastřešení — bez stínu × horko × provoz — ukazuje žebříček nejpotřebnějších zastávek.

Zhruba třetina nástupišť podle dostupných dat přístřešek nemá. A rozdíl mezi zastávkou ve stínu stromů a betonovým ostrůvkem dělá v létě na povrchu i třicet stupňů. Která zastávka je na tom jak, ukáže mapa.

Přístřešek, který nestíní

Zvláštní kategorie jsou zastávky, kde přístřešek stojí, ale skoro nepomáhá: střecha je z průhledného skla, které zadrží déšť, ale slunce pustí skrz. Velké množství přístřešků má navíc průhlednou střechu — cestující si stoupne „do stínu” a stojí ve skleníku.

Proč vůbec někdo dává na zastávku průhlednou střechu? Přímé zdůvodnění pro brněnské přístřešky jsem nedohledal, ale z praxe navrhování zastávek se dají vyčíst tři motivy. Bezpečnost: průhledný přístřešek nevytváří tmavý kout ani skrýš — doporučení pro navrhování zastávek počítají s volnými průhledy, aby na čekající bylo vidět a řidič poznal, že má zastavit. Estetika: skleněná krabička nestíní chodník, nezakrývá fasády a působí subtilně — pražský IPR u svého vítězného návrhu přístřešků uvádí průhlednost výslovně jako přednost. A ekonomika: reklamní firmy dodávají přístřešky jako katalogové modely stejné pro mnoho měst — navržené na déšť a šedou oblohu, ne na rozpálené léto. Že sklo v červenci funguje jako skleník, je vedlejší efekt, který nikdo nenavrhoval — a tak se řeší až dodatečně, fólií. (Motivy jsou odvozené z obecných zdrojů o navrhování zastávek, ne z brněnského rozhodovacího dokumentu — ten se mi najít nepodařilo.)

Levné řešení přitom existuje a v Brně už e i realizovalo: zatmavovací fólie na střechu. Židenice ji dostaly v červenci 2024 na pět přístřešků — provozovatel EuroAWK uvádí snížení teploty pod střechou až o pět stupňů). Žabovřesky v březnu 2026 oznámily výměnu přes dvacet přístřešků se střešní fólií omezující přehřívání. Háček je v tom, kdo o fóliích rozhoduje: přístřešky nespravuje jednotně město ani dopravní podnik, ale reklamní firmy podle smluv s jednotlivými městskými částmi — v Židenicích EuroAWK, v Žabovřeskách RENCAR. Fólie se proto lepí tam, kde se k tomu odhodlá konkrétní radnice, ne tam, kde to podle teplotní mapy nejvíc pálí. Celoměstskou evidenci, které střechy jsou průhledné, se mi dohledat nepodařilo — u zastávek které znám jsem tyto informace doplnil.

Odkud data jsou a co neukazují

Polohy zastávek a počty spojů pocházejí z jízdních řádů IDS JMK (GTFS od KORDIS), počítáno pro letní všední den. Údaj o přístřešku je z OpenStreetMap — město ani dopravní podnik veřejný pasport zastávkových přístřešků nezveřejňují, takže u části zastávek stav prostě není známý a mapa je ukazuje jako samostatnou kategorii, ne jako „nemá”. Průběžně je ověřuji ručně z panoramat a doplňuji doložené instalace z tisku (od zelených střech v roce 2019 po výměny v letech 2023–2025).

Povrchová teplota je z teplotní mapy Brna, pořízené leteckým snímkováním 31. července 2024 v poledne (data CzechGlobe, publikuje statutární město Brno). Je to teplota povrchu, ne vzduchu, a jde o jeden konkrétní okamžik — ne o průměr léta. Skleněná stříška se v pořadí počítá jen jako poloviční stín, protože chrání před deštěm, ne před sluncem. Zastávky, kde se jen vystupuje, jsou z pořadí vyřazené — nikdo tam nečeká.