Koše po dvaceti letech: centrum Brna mění mobiliář za miliony

V posledních týdnech mizí stovky odpadkových košů z brněnských ulic. Mobiliář, který v centru sloužil zhruba dvacet let, dosluhuje. A přitom je to věc, které si všimnete, jen když chybí.

Brno-střed instaluje 112 nových košů — na Zelném trhu, Moravském, Dominikánském a Kapucínském náměstí, v Masarykově, Josefské, Radnické, Zámečnické, Panské a Jakubské. Etapa skončí do konce dubna 2026, městská část za ni zaplatí přes tři miliony korun. Co je za tou cifrou — kdo koše dodal, jak často se vysypou, proč radnice nešla cestou drahých „smart” košů?

Tři miliony za 112 košů, 60 litrů na nádobu

Nové koše dodala česká firma mmcité, která dělá městský mobiliář pro řadu českých i evropských měst. Objem každé nádoby je 60 litrů, tedy zhruba dvojnásobek původních košů. Méně náročné na údržbu, odolnější vůči vandalismu — to jsou dvě věci, které radnice akcentuje.

Brno-střed neřešilo jen velikost a odolnost. Nad designem a umístěním pracovala radnice s Kanceláří architekta města Brna. Šlo o to, aby koše „seděly” do památkové zóny — neměly být moc viditelné, ale ani vandalům na ráně, a aby je lidé nepřehlíželi. Mobiliář se musí mezi gotický kámen, secesní fasády a brutální asfalt vejít vizuálně i provozně.

Etapa II navazuje na etapu I, kterou Brno-střed odbavilo v září 2024 na náměstí Svobody — tehdy se vyměnilo „téměř třicet” košů za víc než milion korun. Tam mají koše ještě větší kapacitu, devadesát litrů, protože jde o jedno z nejvytíženějších míst.

Politicky výměnu hlídá první místostarostka Brno-střed Ludmila Oulehlová (ANO) s gescí životního prostředí. Z jejího pohledu šlo o investici do veřejného prostoru, která se měla udělat dávno, ne o žádnou inovaci.

Před nimi byly koše z doby, kdy se ještě platilo korunou

Většina košů, které teď z centra mizí, tu stála od roku 2006. Dvacet let ve městě, kde po Masarykově ulici denně projdou tisíce turistů, znamená pro odpadkový koš zhruba ekvivalent celého života.

Na druhém konci města, v Brně-sever, vede stejný problém k ještě tvrdší bilanci. Tamní městská část má v ulicích 522 košů. Více než stovku jich musí každý rok opravit. Roční vývoz odpadu vyjde u jednoho koše v Brně-sever na víc než pět tisíc korun. Místní radnice popisuje typické problémy věcně: odpadky z poškozených košů propadávají ven a špiní okolí, víka rezavějí, vandalismus je každodenní realita. V roce 2026 chce Brno-sever vyměnit více než polovinu, rozpočet je 6 milionů korun včetně DPH. První várku košů věnoval městské části soukromý investor — firma SILVERLINE, která rekonstruovala dům na Bratislavské naproti radnici. Další koše Brno-sever vysoutěžilo ve veřejném řízení a vybralo také mmcité: galvanizovaná konstrukce, hliníkové opláštění a vnitřní nádoba z odolného plastu HDPE, objem 60 litrů.

Důsledek je jednoduchý: dva sousední úřady řeší to samé téma. Stejný dodavatel, stejná logika. Větší kapacita, lepší materiál, méně vandalismu. Žádná revoluce, jen zpoždění obnovy mobiliáře, které si systémově nikdo neuhlídal.

Pětkrát denně do koše, který jste ráno přehlédli

V exponovaných místech v centru se podívá pracovník svozu do nového koše až pětkrát denně. Za tím se neskrývá nadužívání jednoho konkrétního stanoviště — je to logika historického jádra: víc lidí, víc kelímků, víc cigaret, víc jídla z ruky. Frekvence je provozně nákladnější část celého systému, mnohem víc než pořízení samotných nádob.

A teď k otázce, jaký je reálný provoz těchto košů v ulicích: v centru Brna zajišťuje vývoz kombinace městské společnosti SAKO Brno a vlastních čet Střediska údržby městské části Brno-střed. Zatímco SAKO se stará o celoměstskou logistiku a svoz velkých kontejnerů, pracovníci údržby radnice mají na starosti přímý výsyp košů v pěších zónách, historickém jádru a v parcích.

Tento systém rozdělení kompetencí umožňuje, aby koše v nejvytíženějších místech mohly být vyvázány i několikrát denně. Z pohledu rozpočtu je právě tato pravidelná údržba a lidská práce v terénu klíčová — dlouhodobé náklady na vývoz a servis tvoří podstatnou část ceny mobiliáře, protože provoz koše v součtu let stojí více než jeho samotné pořízení.

Stockholm má lisovací koše s Wi-Fi. Brno zvolilo jistotu

Když dnes jiné město mění stovku košů, nabízí se otázka, jestli rovnou nepřejít na „smart” technologie. Existují dvě hlavní cesty.

Bigbelly jsou solární kompaktory s lisem — nádoba pojme zhruba čtyřnásobek běžného koše, protože odpad uvnitř pravidelně stlačí. K tomu IoT senzor, který dispečinku posílá hlášení o plnosti. Praha po jejich nasazení snížila počet svozů z 2 184 ročně na 272. Bigbelly mají Stockholm, Amsterdam a další evropská města; samotná Vídeň jich má zhruba šedesát kusů. V Brně několik kusů funguje pilotně v Králově Poli. Vizuálně je to ale válcovité tělo s panelem, které pod gotickou věží neudělá radost památkářům.

Druhá cesta je pneumatický odvoz odpadu Envac. Pod chodníkem se zakope potrubí a vzduchový proud transportuje odpad do centrálního terminálu. Barcelona to má od roku 1992. Stockholmské předměstí, Bilbao, Valencie. Investiční náročnost je ale jiná liga — francouzské Romainville zaplatilo za projekt zhruba deset milionů eur. Pro stávající památkovou zónu starou stovky let je systém prakticky neaplikovatelný. Žádné město s historickým jádrem srovnatelným s Brnem ho retrofitem nepoužívá.

Brno tedy zvolilo střízlivou cestu. Klasický koš, jen lepší. Z hlediska peněz, údržby a vizuálního zapadnutí do centra to dává smysl. Pilotní projekty chytrých nádob už totiž město v minulosti vyzkoušelo – například u Janáčkova divadla se solární koše Bigbelly s lisem sice osvědčily v redukci četnosti svozů, ale zůstalo jen u pár kusů.

Mnohem rozpačitěji dopadl pokus na cyklostezce u Svratky. Tamní chytré koše se staly častým terčem vandalismu, jsou posprejované a v mnoha případech kvůli technickým závadám či poškození nefungují. Právě kombinace vysoké pořizovací ceny (kolem 200 tisíc za kus) a náchylnosti k poškození je důvodem, proč se město zatím drží odolnější klasiky.

Přesto dává absence i malého, kontrolovaného pilotu na nejexponovanějších bodech, jako je Hlavní nádraží, smysl čím dál míň. Právě tam by lisovací typ mohl přinést srovnávací data o tom, zda úspora na lidské práci v takto vytíženém bodě převáží náklady na servis a riziko vandalismu. Bez nich se totiž i za pět let bude Brno rozhodovat spíše pocitově než na základě tvrdých dat z provozu.

Většina lidí je pro. A jeden detail je trefný

Anketa Brněnské Drbny hned po instalaci na náměstí Svobody v roce 2024 ukázala 63 % schvalujících z 90 dotázaných. V dubnu 2026 vyskočila podpora na 79 % ze 113 odpovědí. Online ankety nejsou reprezentativní vzorek, ale směr je jasný: lidé větší kapacitu vítají, drobné estetické rušení nevadí.

Trefný komentář z dubnové ankety stojí za zaznamenání: „Koš je velmi úzký, odpad může uvíznout v horní části.” Konstrukčně nejsou nové koše širší v ústí — odpad se v nich má dosednout dolů, ne se vměstnat. Pro běžnou plechovku nebo kelímek to nevadí. Pro pizza krabici nebo přepravku jahod od stánku to může být problém. Po prvním létě se ukáže, jestli z toho je provozní triviálnost, nebo skutečný motiv pro úpravu.

Co se zatím veřejně neměří — a měřit by se mohlo: kolik košů musí městská část po prvním roce opravovat, kolik vandalismu skutečně přečkají, kolik korun ušetřilo Brno-střed na servisu oproti starému stavu. Bez čísla „před” a „po” je každá rekonstrukce jen příběh. S nimi je to projekt, ze kterého se dá učit.

Co stojí za sledování

Výměna košů v centru je hotová ve smyslu instalace, ale ne ve smyslu, jestli se vyplatila. To bude vidět za rok, dva, deset.

V tuto chvíli jsou podstatné především tři aspekty. Prvním je odolnost košů mmcité v běžném městském provozu a jejich schopnost dlouhodobě čelit opotřebení bez nutnosti častých oprav. Klíčovým podkladem pro další hodnocení pak bude přehled provozních nákladů – tedy nastavení servisních smluv, frekvence svozu v jednotlivých lokalitách a celkové roční náklady na jeden koš. To umožní objektivně posoudit efektivitu celého systému. Zároveň se otevírá prostor pro diskuzi o inovacích, například v podobě pilotního projektu lisovacích košů, které jsou v moderních metropolích stále častějším standardem.

Centrum Brna se v posledních letech mění hodně rychle. Sloupky v ulicích, obnovené dlažby, nový mobiliář. Koše jsou maličkost, kterou si nikdo nevšimne — dokud nezačnou přetékat.