Když se 30. srpna 1953 brněnská zoologická zahrada otevřela návštěvníkům, neexistovaly tu pokladny. Vstupné se vybíralo do klobouku. Jedinou stavbou na deseti hektarech Mniší hory byla hájenka a ve výbězích chodilo 151 zvířat 51 druhů. O sedmdesát tři let později chodí ke vstupu zoo přes 290 tisíc návštěvníků ročně, zaparkovat mohou na osmnácti místech a hlavní vstup je ve stavu, který město samo popisuje jako dluh několika dekád.

Ten dluh se konečně začíná splácet — ale ne jednou stavbou, nýbrž dvěma. Probíhající rekonstrukce starého vstupu na Mniší hoře poběží do března 2027, vedle ní se připravuje úplně nový reprezentativní vstup od ulice Ondrova s lávkou a parkovištěm pro 290 aut. Cena obou projektů přesahuje 300 milionů korun. A kolem nich visí otázky, které veřejnost zatím skoro nezná.

Hájenka, klobouk a sedmdesát let bez velké přestavby

Brněnská zoo vznikla skromně. Hájenka, kolem ní pár cest, počáteční expozice na deseti hektarech. Vstupní areál na Mniší hoře — tam, kde dnes parkují auta a lidé čekají u pokladen — se rozvíjel ad hoc, podle toho, kde zrovna byly peníze a vůle. Po desetiletích to bylo poznat: zatímco areál se rozrůstal o pavilony a expozice, vstup zůstal v podstatě tím, čím byl od počátku — provizorní průchod do zoo.

Velkorysá vize přišla až v roce 2018. Brněnská kancelář Arch.Design tehdy zpracovala studii za zhruba osm set milionů korun, která počítala s podzemními garážemi pro tři sta aut, vlastním akváriem a dokonce lanovkou pro tisíc návštěvníků za hodinu na nejvyšší bod zoo. Stavba měla začít v polovině roku 2021. Nezačala. Ambice byla nad finanční možnosti města a projekt zamrzl v šuplíku.

Mezitím šlo o vstup do zoo, kterou ročně navštěvují stovky tisíc lidí — a kde k tomu sloužilo osmnáct stálých parkovacích míst. Teprve současná radnice přistoupila k variantě, která je realizovatelná: rozdělila projekt na dvě části, redukovala ho a začala ho stavět.

Co se právě staví u staré pokladny

Rekonstrukce stávajícího vstupu do Zoo Brno začala 4. srpna 2025. Stavbu provádí firma IMOS Brno a dokončení je plánované na březen 2027.

V rámci první etapy vzniknou dva nové jednopodlažní vstupní objekty se zelenými střechami, propojené krytým venkovním prostorem. Součástí projektu budou také turnikety, 25 kolmých parkovacích míst, dvě autobusové zastávky, stojany na kola a oddělení pěšího a automobilového provozu.

Projektovou dokumentaci připravila společnost Arch.Design. Financování je složené z dotace IROP, prostředků města Brna a zdrojů Zoo Brno. Konečná výše nákladů bude záviset na finálním vyúčtování projektu.

A vedle: vstup za 241 milionů a lávka nad ulicí

Vedle toho, co se právě betonuje na Mniší hoře, leží na stole druhý a mnohem ambicióznější projekt — úplně nový reprezentativní vstup od ulice Ondrova. Cena: dvě stě čtyřicet jedna milionů korun za samotný vstupní areál a dalších sedmdesát a půl milionu za dopravní infrastrukturu, která ho musí obsloužit.

Co projekt obsahuje? Dva objekty se zelenými střechami — pokladny a suvenýry v jednom, gastro v druhém. Pěší lávku přes Ondrovu, vybavenou výtahem, za sedmadvacet milionů korun bez DPH. Nahoře pak čeká nová expozice mokřadů a tučňáků, kterou lávka přemostí. V jižní části pozemku povrchové parkoviště pro 290 aut, podle popisu v dokumentaci „maximálně ozeleněné”. Cílem je bezbariérová trasa od vstupu do hlavní části zoo bez velkých převýšení — což u zahrady, která se táhne do svahu Mniší hory, není málo.

V médiích se pro tento projekt opakovaně používá zkratka „druhý vstup od Kníniček”. Není to úplně přesné. Ondrova spojuje Bystrc a Kníničky a nový vstup leží blíže k bystrcké straně. Provizorní sezónní vstup od kníničské strany funguje od léta 2018, ale samostatný velký vstup přímo z Kníniček v aktuálních primárních zdrojích jako projekt nefiguruje. Zastupitelstvo Brna sice v červnu 2025 schválilo nákup pozemku v katastru Kníničky (parcela 3012), ale jeho účel není v dostupných materiálech detailně rozepsán.

Stav přípravy nového vstupu k podzimu 2024: město teprve chystalo zadávací řízení na výběr projektanta pro realizační dokumentaci. V březnu 2025 radnice avizovala, že architekt má být vybraný do poloviny roku. Kdo to nakonec je, ale zatím veřejně neznáme. Stavba by potenciálně mohla začít v roce 2027 — tedy ve chvíli, kdy první rekonstrukce končí.

Z lanovky a podzemních garáží zbylo povrchové parkoviště

Pohled na vývoj ceny za posledních deset let je sám o sobě studie politické ekonomie veřejných investic. V roce 2016 město počítalo se vstupem za zhruba čtyři sta milionů. O dva roky později přišel Arch.Design s grandiózní studií za zhruba osm set milionů — s podzemními garážemi, akváriem, lanovkou. Aktuální verze z roku 2024 se vejde do dvou set čtyřiceti jedna milionů. Z původní velké vize zbylo povrchové parkoviště, dvě budovy se zelenými střechami a lávka.

Není to nutně špatně. Brno mezitím slíbilo dopravní stavby za miliardy, řeší výstavbu velkého městského okruhu, prodloužení tramvaje na kampus, přestavbu Mendlova náměstí, krematorium a klimatickou adaptaci. Lanovka v zoo by možná byla efektní, ale obhájitelnější je investovat třista milionů do bezbariérové trasy a parkoviště než miliardu do podzemky a vyhlídky. Druhá strana mince: redukovaný projekt znamená skromnější ambici. Za třicet, čtyřicet let bude další generace zase řešit, co se nestihlo teď.

Zajímavější otázka než cena je proces, jakým se k ní došlo. Studii v roce 2018 i tu redukovanou v roce 2024 zpracovala stejná architektonická kancelář — Arch.Design Petra Brandejského. Realizační projektant pro nový vstup za dvě stě čtyřicet milionů zatím nemá veřejně známé jméno.

Sedmnáctkrát víc návštěvníků než parkovacích míst

Vraťme se zpátky do reality. Brněnská zoo měla v roce 2024 dvě stě devadesát tři tisíce návštěvníků, chovala přes dva tisíce zvířat čtyř set druhů a zabírala šedesát pět hektarů. Vedle Prahy, Ostravy, Plzně, Liberce a Zlína je v české lize zoologických zahrad spíš v druhé polovině žebříčku. Ředitelka Radana Dungelová, která zoo vede od září 2022 po pětadvaceti letech Martina Hovorky, nastoupila s úkolem to změnit.

V roce 2025 zastupitelé Brna schválili strategii rozvoje zoo do roku 2040. Cíl je jasný: dorovnat se ostravské nebo zlínské zoo a vrátit Brno mezi top pětku v Česku. Konkrétně to znamená nejen nový vstup, ale i otevření expozice Subtropy v příštím roce, modernizaci losího výběhu, rozšíření výběhu ledních medvědů o 650 metrů čtverečních za devatenáct a dva milionu korun a mezinárodní projekt Archa jménem Zoo zhruba za 24,5 milionu korun s devadesátiprocentní dotací z evropského programu Interreg, jehož součástí je i nová expozice jelena milu — druhu, který v přírodě vyhynul a vrací se do volné krajiny právě díky chovu v zoologických zahradách.

Zastupitelstvo také v lednu 2026 schválilo přes čtyřicet šest milionů korun na nové vzdělávací zóny — venkovní třídy, expozici kriticky ohroženého křečka polního, hmyzí louku a malý amfiteátr.

Vše dohromady to vypadá jako konečně ucelená vize. Otázka je, jestli v ní rekonstrukce vstupu za více než tři sta milionů je opravdu prioritou číslo jedna — nebo jen tím, co se konečně podařilo dotlačit přes byrokratickou linii. A jestli za sedmnáct let, kdy má být celá strategie hotová, půjde Brno chodit do moderní zoo s lávkou nad Ondrovou — nebo bude zase řešit, proč se to opět nestihlo.

Sto let za opicemi: vstup do zoo Brno se opravuje a zároveň plánuje

Hájenka, klobouk a sedmdesát let bez velké přestavby

Co se právě staví u staré pokladny

A vedle: vstup za 241 milionů a lávka nad ulicí

Z lanovky a podzemních garáží zbylo povrchové parkoviště

Sedmnáctkrát víc návštěvníků než parkovacích míst

Zdroje

Mohlo by vás také zajímat

Územní plán Brna: jak ho číst, na co si dát pozor a co dělat

Srdce Wiesnerovy pyramidy: v krematoriu vyměnili pece za 97 milionů