Uvnitř je bílá, vysoká obřadní síň s travertinovými sloupy, nad hlavou prosklený strop. Venku červeně obložená, protáhlá základna a komín. Architekt Ernst Wiesner ji na přelomu dvacátých a třicátých let navrhl tak, aby svým vnitřním účinkem soupeřila s egyptskou pyramidou i s křesťanskou katedrálou. O devadesát šest let později se po stovkách obřadů ročně v této síni loučí lidé dál — a o pár metrů dál, za stěnou, proběhla technicky nejnáročnější proměna, jakou kdy budova zažila.

Článek shrnuje, co se stalo se srdcem brněnského krematoria v Jihlavské ulici od podzimu 2024 do září 2025, v jakých rukou je, proč se rekonstrukci nedalo dál odkládat a proč souběžně běží na Ústředním hřbitově projekt mnohokrát větší. A také proč se o té rekonstrukci skoro nemluvilo, zatímco o rozptylové loučce o pár set metrů dál mluvilo celé město.

Wiesnerova pyramida pro moderní dobu

Krematorium postavilo Brno v letech 1926 až 1929 podle návrhu vyzvané architektonické soutěže. Hotová stavba stála přibližně čtyři miliony korun a první smuteční obřad se v ní konal 8. dubna 1930. Wiesner, brněnský rodák německo-židovského původu, po okupaci v roce 1939 emigroval do Velké Británie a zemřel v Liverpoolu. Jeho brněnské stavby — palác Morava, vila Stiassni, krematorium — přežily i jeho samého.

Krematorium se v roce 1958 stalo kulturní památkou. O téměř šedesát let později, 21. února 2017, bylo spolu s kolumbáriem prohlášeno národní kulturní památkou. V brněnských poměrech je to status, který sdílí jen pár budov — stojí na úrovni hotelu Avion nebo vily Tugendhat. Jakýkoli zásah do takového objektu musí projít památkovou péčí, a to i u věcí, které jsou zvenku neviditelné.

Původně měla budova jednu koksovou pec. Ještě během stavby projektant rozhodl, že budou dvě, a rovnou plynové. Ke třetí se doplnila později. V tomto rozvržení krematorium fungovalo desítky let. A v tomto rozvržení do rekonstrukce vstoupilo.

Dvě firmy pod jednou adresou — a jejich rozdílné role

Na Ústředním hřbitově sídlí dva subjekty, které laik snadno zamění. Krematorium samotné provozuje Pohřební a hřbitovní služby města Brna, a.s. (PHSMB) - městská akciovka. Firma odbaví zhruba 5 500 kremací ročně a kromě krematoria zajišťuje komplexní pohřební služby na jihu Moravy.

Vedle ní pracuje Správa hřbitovů města Brna, příspěvková organizace. Vznikla 1. dubna 1996 a spravuje jedenáct brněnských hřbitovů — od Ústředního s jeho sto devatenácti hektary přes Komín a Židenice po Žebětín, Tuřany nebo Slatinu.

Rozdělení je přesné a má dopad na to, kdo o čem rozhoduje. Pece, pohřební obřady a celou infrastrukturu spalování má na starosti akciovka. Plochy, zeleň, cestní síť, kolumbária, rozptylové loučky a veškerou hřbitovní infrastrukturu má pod sebou příspěvková organizace. Jsou to dva provozy vedle sebe, se samostatnými rozpočty a vlastními veřejnými zakázkami. V tisku se obě jména často slévají do jednoho.

Staré pece dožily. Opravit třetí nestačilo

Dvě ze tří pecí v brněnském krematoriu pocházely z poloviny devadesátých let. Technologie se v oboru posunula, nároky na emise zpřísnily a denní provoz obou pecí se při kapacitě firmy kolem pěti a půl tisíce kremací ročně postupně blížil hranici spolehlivosti. Už v červenci 2022 vypsala PHSMB opakovaně veřejnou zakázku s prostým názvem „Oprava pece č. 3”. To samo o sobě napovídá, že se výpadky staly spíš otázkou kdy než jestli.

Rekonstrukci začala firma připravovat v pořádku. V lednu 2023 vypsala předběžnou tržní konzultaci — nástroj, který umožňuje zadavateli diskutovat se zájemci ještě před zadáním, aniž by kohokoli předem vázal. Předpokládaná hodnota zakázky zněla na 94 milionů korun bez DPH. V prosinci 2023 firma vyhlásila regulérní otevřené řízení s názvem „Krematorium Jihlavská 1, generální oprava technologie a zázemí”. Termín pro nabídky stanovila na 12. března 2024.

Konečná cena vyšla na 97,2 milionu korun bez DPH — tedy asi o tři miliony nad předpokladem. U stavební akce, která trvala třináct měsíců a probíhala pod památkovou ochranou, je takové navýšení v běžném pásmu. Z celkové částky zaplatilo město příspěvkem zhruba 62 milionů, zbytek pokryla firma z vlastních zdrojů.

Výměna srdce během plného provozu

Rekonstrukce začala na podzim 2024. První nová pec najela na zkušební provoz na konci téhož roku, druhá v červnu 2025. Celá akce skončila v září 2025. Obě obřadní síně podle města fungovaly po celou dobu bez omezení pro pozůstalé.

Kromě pecí vyměnila firma kouřovody, chladicí a mrazicí místnosti, sklad květin, kanalizaci uvnitř i venku, sociální zázemí zaměstnanců, dlažbu a dešťové svody kolumbária i povrch provozního dvora. Přibyla nová denní místnost pro pozůstalé, kterou dřív krematorium nemělo. Podle PHSMB nová technologie snížila emise oxidu uhelnatého zhruba o polovinu a zmenšila emisi prachových částic; nezávislé měření dosud veřejně publikováno nebylo.

Vedle krematoria běží obnova stokrát větší než rozptylová loučka

Zatímco krematorium uzavíralo svou kapitolu, vedle něj se na Ústředním hřbitově rozběhla akce úplně jiné váhy. Správa hřbitovů zadala Skansce pětietapovou obnovu celého areálu za 276 milionů korun bez DPH — tedy téměř třikrát víc než stála rekonstrukce krematoria. Až 232 milionů pokrývá dotace z Operačního programu Životní prostředí, což je na podobně velký veřejný prostor neobvykle vysoký podíl evropských peněz. Termín dokončení: 2029.

Projekt se z velké části věnuje věcem, které návštěvník hřbitova pozná jen podvědomě. Ustupuje asfalt a zpevněné plochy — nepropustných povrchů má být o šedesát jedna procent méně. Přibývají tři retenční nádrže, které budou v suchu zavlažovat zeleň. Mění se inženýrské sítě, veřejné osvětlení, vysazují se nová stromořadí podél Jihlavské. Opravuje se čestné pohřebiště města. Práce se nedotknou období Dušiček, Vánoc a Velikonoc — to je podmínka, kterou si investor dal sám a drží ji.

V tomto rámci vypadá jinak i bouřlivá debata kolem rozptylové loučky číslo 1. Loučka v Brně slouží od roku 1964, její revitalizace má stát maximálně 5 milionů korun a petici proti ní podepsalo odhadem 170 až 200 lidí. Veřejné projednání proběhlo 22. dubna 2026. Je to legitimní téma. Jen jde v proporcích celé Ústřední o akci, která by se do projektu Skansky vešla jako stotina. O sto devadesáti milionech evropské dotace na udržitelnou obnovu celého hřbitova se mezitím v místních novinách mlčí.

Co zbývá

Po dokončení krematoria zůstává v Jihlavské třetí pec z pozdější instalace. Je funkční, ale někdy v dalším desetiletí si o výměnu zřejmě řekne sama. Na Ústředním hřbitově zbývají čtyři z pěti etap a budou ho provázet další diskuse o pietě, o kácení stromů, o rýhách v trávníku. Generel, který celou obnovu popisuje, je na webu města přístupný všem.

Wiesnerova budova přitom ve vrstvě, kterou navrhl, zůstává nedotčena. Travertinové pilíře, prosklený strop, červená základna, komín. Proměna proběhla tam, kde ji neuvidíte — a možná právě proto to funguje.

Srdce Wiesnerovy pyramidy: v krematoriu vyměnili pece za 97 milionů

Wiesnerova pyramida pro moderní dobu

Dvě firmy pod jednou adresou — a jejich rozdílné role

Staré pece dožily. Opravit třetí nestačilo

Výměna srdce během plného provozu

Vedle krematoria běží obnova stokrát větší než rozptylová loučka

Co zbývá

Zdroje

Mohlo by vás také zajímat

Rytíř bez podstavce: z Jošta na Moraváku udělali žirafu

Sto let za opicemi: vstup do zoo Brno se opravuje a zároveň plánuje

Pod Akátky povede tunel. A otevře chodby z roku 1944.