Ignis Brunensis: 150 ohňostrojů, 14,5 milionu a řízení inspekce
27. června 2026 vyletí nad Brněnskou přehradu jubilejní 150. ohňostroj festivalu. Zároveň běží správní řízení České inspekce životního prostředí, které by ohňostrojnou show v současné podobě mohlo zastavit. Mezitím přibývá dronů — letos je jich rovnou pět set.
V sobotu 27. června 2026 vystřelí nad Brněnskou přehradu pyromuzikál českého týmu Flash Barrandov SFX, rádio Krokodýl bude k němu naživo na 103 FM pouštět hudbu, na hladině se odrazí pět set světel z dronů. Půjde o sto padesátý ohňostroj v historii festivalu Ignis Brunensis. Moc se nemluví o tom, že nad přehlídkou současně visí správní řízení České inspekce životního prostředí, které ji v dnešní podobě může zarazit.
Ignis Brunensis je dnes směs tří věcí, které spolu zatím drží: pětadvacetileté tradice, rodinného byznysu jedné brněnské reklamní firmy a veřejných peněz. Brno do festivalu posílá v letech 2024 až 2027 čtrnáct a půl milionu korun, k tomu zvlášť dotace na dronovou show. Po dvaceti devíti ročnících, kdy se to bralo jako neměnné brněnské léto, se to letos začalo trhat.
Z Kraví hory na vodu
Festival vznikl v roce 1998 jako součást širšího hudebně-kulturního Brna – města uprostřed Evropy. Zpočátku to byla přehlídka českých pyrotechniků, ne soutěž. Tu formu dostal až v roce 2003, kdy přibyli zahraniční ohňostrojci a začalo se hodnotit. Tehdy už se taky odpalovalo nad Brněnskou přehradou, kam se festival přesunul z Kraví hory. Důvod byl prostý: do centra se nevešli diváci a vodní hladina nabízela dramatičtější efekty, než nabídla louka.
Devětadvacátý ročník v roce 2026 odstartoval netradičně — ohňostroj Bella Ciao v podání Flash Barrandov SFX zahájil v sobotu 30. května v brněnské části Jih, mimo přehradu. Pak se přehlídka vrací nad vodu: kromě českého ohňostroje 27. června přiletí 1. července Švýcaři a 4. července Finové ze studia JoHo Pyro, vítězové soutěží v Cannes a v Montrealu. Mezi nimi tři sobotní dronové show s pěti sty stroji, letos nově doplněné laserovým majákem.
Reklamní firma, která rozsvítila Brno
Pořadatelem je společnost SNIP & CO, reklamní společnost. Je to rodinný podnik: většinový podíl drží Jiří Morávek, další podíly pak Richard a Ondřej Morávkovi. Firma vedle festivalu prodává outdoorovou reklamu v MHD v Brně a Jihlavě a organizuje akce. V médiích za pořadatele aktuálně komunikuje většinou Ondřej Morávek.
Co se peněz týče, Brno na festival posílá smluvně čtrnáct a půl milionu rozložených do let 2024 až 2027. Plus zvlášť dotace na dronovou show — v roce 2025 to byly dva a půl milionu, v roce 2026 dokonce 4,2 milionu korun. Spolupořadatelem je i Jihomoravský kraj, jeho příspěvek ale není veřejně přesně vyčíslen není. Celkový rozpočet festivalu pořadatel přestal zveřejňovat. Poslední dohledatelný odhad pochází z roku 2015 a mluvil o deseti milionech ročně; podíl veřejných peněz tehdy činil zhruba třetinu, dnes je s největší pravděpodobností vyšší.
Stejně neprůhledný je i údaj o návštěvnosti. SNIP & CO dlouhá léta hovořil o sto až dvou stech tisících diváků na jednu sobotu. V roce 2019 metodiku zpochybnil rozhlasový reportér, který si zjistil, že do součtu se započítávají i zaparkovaná auta a kemping na druhém břehu. Od roku 2024 pořadatel raději čísla nezveřejňuje.
Co po sobě ohňostroj nechá
Ohňostroj není jen světlo a zvuk. Při výbuchu pyrotechnické nálože se do ovzduší dostává jemný prachový aerosol, který vědci označují jako PM2,5 a PM10. Holandská studie publikovaná v roce 2019 v časopise Scientific Reports změřila, že koncentrace PM10 při silvestrovských ohňostrojích vyletěla z běžných devětadvaceti mikrogramů na metr krychlový až na 277 — to je devítinásobek denního limitu, který doporučuje Světová zdravotnická organizace. Augsburská studie z let 2010 až 2021 zaznamenala při silvestru ojediněle i hodnoty kolem tisíce mikrogramů. Brněnská přehrada je menší prostor než Augsburg na novoroční noc, ale principu se to nezbavuje.
Druhou položkou jsou těžké kovy. Červenou barvu v ohňostrojích dělá stroncium, zelenou barium, modrou měď, bílou hořčík nebo hliník, oranžovou železo a stříbřité záblesky titan. Většina těchto kovů je toxická, část karcinogenní nebo působí jako endokrinní disruptory. Po dopadu kontaminují vodní plochu a usazují se v sedimentech — což je u uzavřené nádrže, která se používá jako záložní zdroj pitné vody pro Brno, zajímavá okolnost. Perchloráty, používané jako okysličovadlo v náplních, jsou navíc vodou rozpustné. Konkrétní měření kvality vody Brněnské přehrady po festivalu pořadatel ani město veřejně nezveřejňují.
Třetí věcí jsou ptáci. Holandský institut NIOO-KNAW v roce 2023 publikoval výsledky GPS sledování arktických hus: po novoročních ohňostrojích ptáci ulétali až pět set kilometrů od svých nocovišť a ještě jedenáct dní po události trávili o desetinu víc času sháněním potravy. Radarová pozorování v Nizozemsku ukázala, že ve chvíli odpalování ohňostrojů vzlétly stovky tisíc ptáků. Česká inspekce životního prostředí spočítala v okolí přehrady a Špilberku osmadvacet zvláště chráněných druhů.
Limity nepřekročeny, řízení vedeno
V červnu 2025, uprostřed loňského ročníku, zveřejnila skupina odborníků otevřenou výzvu. Podepsalo ji ekologické hnutí Nesehnutí, Česká společnost ornitologická v zastoupení Jana Sychry, zoolog a ornitolog Tomáš Grim, meteorolog Jáchym Brzezina, Děti Země Miroslava Patrika, Nadace Veronica a Společnost pro zvířata. Požadovali zrušení ohňostrojových přehlídek a jejich nahrazení tichými formáty — videomappingem, laserovou nebo dronovou show.
Inspekce reagovala zahájením správního řízení o zákazu činnosti podle paragrafu 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody. Současně nařídila pořadateli, aby si na vlastní náklady zajistil odborné posouzení dopadů na ptáky; monitoring probíhá od podzimu 2025 a má pokrýt i ročník 2026. Na pravomocné rozhodnutí, jestli festival v dnešní podobě může pokračovat si budeme muset ještě počkat.
Pořadatel pozici hájí věcně: festival má povolení od roku 1998, monitoring kvality ovzduší probíhá od roku 2015 a limity nikdy nepřekročil, termín už dříve posunul z konce května na konec června, aby minimalizoval kolize s hnízděním, a délku show zkrátil. Zní to jako stav, kdy se obě strany dívají na stejná čísla a každá vidí něco jiného — pořadatel imisní limity, biologové počet druhů a dobu rušení.
Pět set dronů a posun, který nikdo neřekl nahlas
Drony se na přehlídce objevily poprvé v roce 2022. V roce 2024 jich nad přehradou létalo dvě stě padesát, v roce 2025 už tři sta a letos rovnou pět set. To je pětinásobek za čtyři roky a Brno se s tím vyšplhalo na evropskou úroveň — počet dronů, který předvedlo letošní představení v Cannes nebo na olympiádě v Paříži, byl srovnatelný.
Cenu dronové show oproti klasickému ohňostroji veřejně nikdo neporovnává. To, že primátorka v lednu uvedla, že na dvě dronová představení město 2026 přispěje 4,2 milionu, naznačuje, že levná legrace to úplně není. Pro pořadatele má ale několik výhod: bez emisí PM, bez perchlorátů v sedimentech, bez ptáků vyplašených stovky kilometrů daleko, opakovatelnost obrazců, programovatelnost loga sponzorů. Pro inspekci jsou ekvivalentem náhrady, kterou v loňské výzvě požadovali biologové.
Festival jako celek dronovou show zatím inzeruje jako doplněk ohňostrojů. Reálně se ale začíná měnit poměr — ze tří přehlídek nad přehradou byly v roce 2026 dvě dronové, kapacita ohňostrojů zůstala stejná. Půjde-li tahle trajektorie dál, klasický ohňostroj se může za pár let dostat do polohy, kterou v turistice zaujímá kočárová doprava: tradice, kterou všichni znají, ale na kterou se chodí čím dál méně.
Co se rozhodne mimo přehradu
Brno si do rozpočtu na rok 2027 už dopředu pověsilo další čtyři miliony korun: festival oslaví třicetiny a smlouva s tím počítá. Otázka, jestli vůbec ohňostroje budou, se ale nerozhodne v zastupitelstvu — ani u přehrady. Rozhodne se na inspekci, po vyhodnocení monitoringu z let 2025 a 2026, a pak možná i u soudu.
Někdo, kdo v roce 1998 stál u prvního ohňostroje na Kraví hoře, by se možná divil, že po osmadvaceti letech řeší úředníci, jestli ohňostroj nad městem ještě smí být. Je tedy jisté, že 27.6., 1.7 a 4.7. ohňostroje nad přehradu budou. Tečka přijde jindy.
Zdroje
- Ignis Brunensis — oficiální stránky festivalu, 2.6.2026
- Wikipedia: Ignis Brunensis — historie ročníků, 2.6.2026
- Seznam Zprávy: Brno dá 14,5 milionu na další čtyři ročníky ohňostrojů, 13.12.2023
- Tisková zpráva města Brna k podpoře dronové show, 21.1.2026 — 4,2 milionu na 500 dronů v roce 2026
- Stisk: Dronová show 2025, dotace 2,4 milionu, 2025-01
- EnviWeb: Výzva odborníků k zastavení ohňostrojů na Brněnské přehradě, 22.6.2025
- Brno Daily: Scientists and Activists Call for the End of Ignis Brunensis, 3.7.2025 — anglické pokrytí výzvy
- iROZHLAS: Spor o návštěvnost Ignis Brunensis, 18.6.2019
- Scientific Reports: PM10 emise z ohňostrojů (NL studie), 2019 — měření koncentrací během silvestrovských ohňostrojů
- NIOO-KNAW: Fireworks have long-lasting effects on wild birds, 2023 — GPS sledování arktických hus
- ScienceDirect: Augsburská studie PM a těžkých kovů, 2022
- Rejstřík firem: SNIP & CO, reklamní společnost, 2.6.2026
Co sledovat dál
- Rozhodnutí ČIŽP o správním řízení vůči SNIP & CO — kdy padne a co konkrétně z monitoringu 2025–2026 vyplyne
- Smlouva o spolupráci s městem Brnem pro období 2028+ — projde stejná částka, nebo se podíl přesune na dronové formáty?
- Veřejné zveřejnění výsledků odborného posouzení dopadů na ptáky, které si nechává zpracovat pořadatel
Líbil se vám článek? Sdílejte ho.