Stromy v Brně: kvalita chladí líp než počet

Ve vrcholném vedru vyjede brněnská cisterna ke stromu, který by jinak do týdne uschl. Zaměstnanec ho zalije za pět minut, popojede k dalšímu a večer se sečte, kolik jich stihli. O víkendu to bývá pět až šest set stromů. Někdy se jezdí i v noci.

Takhle vypadá péče o městskou zeleň, o které se skoro nemluví. Debata o stromech se totiž vede o počty: kolik jich Brno zasadí, kolik pokácí. Jenže o tom, jestli má ulice ve vedru stín, nerozhoduje počet zasazených kusů. Rozhoduje, které druhy se vyberou a jestli mladé stromy přežijí první suchá léta.

O uliční stromy se stará jedna firma. Kácení povoluje jiný úřad.

Většinu brněnských stromů má na starosti příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna. Spravuje přes 81 hektarů ploch a víc než osmnáct tisíc stromů. Sedmnáct tisíc z nich stojí přímo v uličních stromořadích — od Lužánek přes Špilberk až po dlažbu v centru.

Organizace vznikla v roce 1995 a postupně přebrala stromořadí ze všech městských částí. Od roku 2003 se stará i o takzvané čtverce — výsadbová místa vysekaná přímo do dlažby, kde strom roste sevřený betonem a chodníkem. Právě ta jsou dnes nejnáročnější.

Lesy města Brna hospodaří jinde: na víc než osmi tisících hektarech lesa, největším městském lesním majetku v zemi. S uličními stromy ale nemají nic společného.

A pak je tu detail, který překvapí. Strom před domem sice udržuje jedna organizace, jenže jeho pokácení povoluje úřad městské části. Kdo strom zasadil a kdo rozhodne o jeho konci, nemusí být tentýž.

Jasan a habr ustupují. Nastupuje sakura.

Brno má za sebou dvacet let zkušeností s tím, co ve městě přežije a co ne. Výsledkem je nepsaný žebříček. Habr obecný a jasan ztepilý — donedávna běžné uliční stromy — ustupují: trpí nemocemi a v rozpáleném městě dlouho nevydrží. Naopak se daří sakuře, babyce nebo dřezovci. Druhům, které snesou sucho, žár sálající z dlažby, zhutněnou půdu i posypovou sůl. Některé z nich se ale musí správně řezat, jinak svou výhodu ztratí.

Mezi tím leží široká šedá zóna. Javor klen nebo některé lípy se dají zasadit jen za určitých podmínek — jinde, s jiným řezem, nebo raději vůbec. Výběr přitom řeší šest věcí najednou: jak dlouhá bývají sucha, jak vysoko šplhá teplota, jak zhutnělá je půda, kolik místa zbývá pro kořeny, kolik soli se v zimě vysype a jak špinavý je vzduch.

Znamená to i posun k nepůvodním druhům, a pro část lidí je to sporné. Je to legitimní námitka. Jenže kritérium není, odkud strom pochází, ale jestli ve městě, kde léta přituhují, vůbec vyroste a zastíní chodník.

Tisíc stromů může chladit hůř než sto správně zvolených

Tady je jádro věci, o kterém se v politických slibech mluví nejmíň. Klíčová metrika městské zeleně není počet stromů ani plocha záhonů. Je to korunový zápoj — kolik plochy nakonec zastíní koruny, až stromy dorostou.

Rozdíl mezi druhy je obrovský. Srovnávací studie tří měst změřila, že vhodně zvolené stromy dokážou srazit povrchovou teplotu místa až o osmnáct stupňů oproti špatně zvolené výsadbě. Jinak řečeno: tisíc stromů zasazených naslepo může město chladit hůř než sto stromů vybraných s rozmyslem.

V Brně se to nejvíc ukáže v centru, kde stromy rostou v dlažbě a stín chybí zrovna tam, kde se přes den drží nejvíc lidí. Jeden strom se správně zvolenou korunou tam nakonec zastíní víc než několik zakrslých kusů, které sucho drží při zemi. A ten rozdíl se nepozná v roce výsadby. Pozná se až po letech, až jedni dávají stín a druzí jen živoří.

Pro Brno z toho plyne konkrétní dopad. Když se u nové výsadby ušetří na druhu, na prostoru pro kořeny nebo na zálivce v prvních sezonách, nejde jen o pár uschlých stromků. Jde o dlouhou dobu bez stínu — a o peníze vyhozené za výsadbu, která se neujala. A číslo zasazených stromů přitom vypadá dobře, ať se ujmou, nebo ne.

Šest cisteren místo tří. A práce i v noci.

Zasadit strom je snadné. Udržet ho naživu první dvě léta je dřina, kterou skoro nikdo nevidí. Nejohroženější jsou mladé stromy v dlažbě, kde se okolní beton a asfalt rozpálí a kořeny se přehřívají.

Brno proti tomu nasadilo celý arzenál. U nových výsadeb visí závlahové vaky — nádrže na zhruba šedesát litrů. Voda z nich odkapává několik hodin přímo ke kořenům, třeba v Denisových sadech nebo na Špilberku. Vak u stromu vydrží jednu až dvě sezony po výsadbě. Pak se strom musí o vodu postarat sám — a jestli to zvládne, se pozná právě v takovém létě, jako je tohle.

Ve vedru vyjíždí místo obvyklých dvou tří cisteren až šest. O víkendu zvládnou zalít tolik stromů, kolik jindy za celý týden. K tomu hydrogel, který ve výsadbě zadrží vodu a postupně ji uvolní, hloubková injektáž vody přímo ke kořenům, speciální zemina i mulč. V Lužánkách správci navíc kropí mlatové cesty, aby se povrch tolik nerozpaloval.

Ani vaky nejsou samospásné. Když se rukáv omotá těsně kolem kmene, drží u kůry vlhko a strom může začít hnít — upozorňují na to i odborníci na ochranu přírody. I zálivka se musí umět.

Standard, který má zatím jen Praha

Jedno pravidlo přitom platí už teď. Brněnské stavební předpisy požadují u nových a rekonstruovaných ulic takzvaný výsadbový pás — dost prostoru pro kořeny a plochu, kterou se dešťová voda vsákne ke stromu místo do kanálu. Jenže o jeho váhu se vede spor. V zastupitelstvu zaznělo, že požadavek může ustoupit technické infrastruktuře, která si nárokuje místo pod povrchem dřív než kořeny.

Nad rámec toho chystá Brno komplexnější městský standard uličních stromořadí — metodiku, jak strom zasadit a udržet naživu, aby výsadba nezáležela na tom, kdo ji zrovna zadává.

Zní to jako detail, ale je to přesně to, co dnešním stromům v dlažbě chybí nejvíc. Strom vsazený do úzkého čtverce v chodníku má kořeny sevřené v pár kubících zeminy pod betonem. Ve zdravém parku by ke stejnému stromu patřil mnohonásobek prostoru. Standard má tenhle rozdíl srovnat u každé nové výsadby.

Takový standard má zatím jediné české město, Praha, a Brno její zkušenosti přebírá. Adaptaci na brněnské poměry i s analýzami vyčíslilo město v roce 2024 zhruba na 2,3 milionu korun. Za samotnou licenci platí Praze pár desítek tisíc. Od roku 2024 navíc platí městské nařízení, podle kterého mají stejná pravidla dodržovat město i developeři. Hotový dokument slibovalo Brno dodělat do konce roku 2025, pokud vím tak se tak do léta 2026 zatím nestalo.

Praha mezitím ukazuje, jak dlouhá hra to je. V roce 2018 slíbila milion nových stromů do osmi let. Do roku 2025 jich přibylo zhruba půl milionu — polovina slibu.

Kýbl vody týdně. A appka, která ukáže které stromy zílivku potřebují

Na rozdíl od kácení a rozpočtů je tady jedna věc, kterou zvládne každý. Strom v dlažbě uvítá i pár kýblů vody týdně — klidně odpadní, jen bez mýdla a chemie. V dlouhém suchu to může být rozdíl mezi tím, jestli mladý strom přežije, nebo uschne.

Pomůže i to, co člověk neudělá. Neparkovat koly nebo autem na obnažených kořenech, nesešlapávat půdu těsně u kmene — utužená zem k stromu nepustí vodu ani vzduch. A kdo narazí na uschlý nebo poškozený strom, může dát podnět městské části nebo správci zeleně. Bývá to rychlejší než čekat, až si toho někdo všimne sám.

Před lety k tomu vznikla i pomůcka. Dvojice brňáků spustila aplikaci zalejme.cz — mapu stromů, kde člověk označí, který zalil. V aplikaci jsou desítky tisíc stromů většina ale jen v Brně, Českých Budějovicích a v Litomyšli. Každopádně nápad ale ukázal, že o stromy se nemusí starat jen město.

Co se z toho měří špatně

Brno u stromů odvádí kus poctivé práce, která není vidět — vybírá odolné druhy, vozí vodu i o víkendech, chystá standard, který má přežití nových stromů zvýšit. To podstatné se ale špatně počítá. Klíč není počet zasazených kusů, ale korunový zápoj — kolik plochy stromy nakonec zastíní.

Užitečná otázka proto nezní, kolik stromů letos přibylo. Zní, kolik jich za pár let bude mít korunu, která opravdu zastíní chodník — a jestli standard, na kterém se pracuje, dokáže město i developery přimět sázet právě s tímhle cílem.

Stromy v Brně: kvalita chladí líp než počet

O uliční stromy se stará jedna firma. Kácení povoluje jiný úřad.

Jasan a habr ustupují. Nastupuje sakura.

Tisíc stromů může chladit hůř než sto správně zvolených

Šest cisteren místo tří. A práce i v noci.

Standard, který má zatím jen Praha

Kýbl vody týdně. A appka, která ukáže které stromy zílivku potřebují

Co se z toho měří špatně

Zdroje

Mohlo by vás také zajímat

Pítka v Brně: základní služba, které máme pořád málo

Ignis Brunensis: 150 ohňostrojů, 14,5 milionu a řízení inspekce

Divočáci v Brně: Proč odlov nestačí