Reuse v Brně: deset let, sedm koutků a možná i Cirkulární dům

Knihu za desetikorunu, kolo za dvě stovky. Cenovka v Re-Use koutku na sběrném středisku odpadu vypadá jako z roku 1995, ale obrat je jiný — za prvních devět let z těchto symbolických částek vznikl skoro milion korun. Brno z něj kupuje květiny.

Brno bylo v roce 2016 prvním českým městem, které do svých sběren propašovalo Re-Use koutky — místa, kam si lze odložit funkční, ale doma už zbytečné věci, a kde si je za drobné může odvézt někdo jiný. Po deseti letech jich existuje sedm, paralelně funguje program Retro-Use pro předměty ze socialismu, magistrát plánuje samostatné centrum za víc než sto milionů a od dubna 2026 do města přijíždí Repair Café. Co z toho funguje, co je teprve plán a kam se to celé pohybuje?

Z koutku v Hapalově k pilotnímu programu pro celou republiku

První Re-Use koutek otevřela městská odpadová firma SAKO Brno v červnu 2016. Inspirace přišla ze zahraničí, kde podobný formát funguje desítky let. V Česku to byl tehdy nový nápad: část sběrného střediska odpadu vyhradit pro věci, které ještě fungují, a místo do drtičky je nabídnout dál. Symbolické ceny od desetikoruny do dvou set, žádný zisk pro provozovatele, výnos výhradně do projektu „Květiny pro Brno”.

Postupně se model rozšířil ze čtyř lokalit na sedm. K dubnu 2026 mají Re-Use koutek tato sběrná střediska: Hapalova, Jedovnická, Sochorova, Dusíkova, Okružní, Ukrajinská a Jana Svobody. Z celkových pětatřiceti brněnských sběrek je to méně než čtvrtina — měřítko, které ukazuje, kolik prostoru ještě reuse v Brně nedostal. V červnu 2026 to bude přesně deset let, co první koutek otevřel.

Co tam patří, co ne — a kdo si vlastně chodí pro hrnek za pětadvacet

Pravidla převzetí jsou jednoduchá. Re-Use koutek bere funkční nádobí, hrníčky, dekorace, hračky, knihy, CD, LP a DVD. Co tam nepatří, je elektronika v jakékoli podobě — ta jde v Brně samostatným kanálem zpětného odběru a do běžné reuse infrastruktury SAKO neproniká.

Druhou linkou je program ReNab — nábytková banka, kterou SAKO provozuje společně s odborem sociální péče magistrátu. Funguje v zákulisí: nábytek, který by jinak skončil ve sběrně, jde zdarma rodinám v nouzi přes sociálku. K začátku roku 2025 takto pomohl skoro dvěma stům brněnských rodin. Bez billboardů, bez tiskovek, bez vlastní webové stránky.

A teď ta část, která se v marketingových materiálech reuse koutků příliš nezmiňuje. Reuse koutek není turistická atrakce. Velkou část kupujících tvoří lidé, kteří věci nakupují k dalšímu prodeji — sběrači a prodejci na bleších trzích. Typičtí Brňané, kteří by si chtěli zajet do „svého SSO” jen tak v sobotu ze zvědavosti, tam zatím spíš nechodí. Není to selhání projektu, jen důsledek toho, že si reuse koutek dosud nevybudoval pověst místa, kam vyrazíte odpoledne s rodinou.

Retro-Use: paralelní svět věcí, které pamatují normalizaci

Vedle SAKO existuje v Brně ještě druhý reuse program, který si veřejnost často plete s tím prvním. Jmenuje se Retro-Use a provozuje ho obecně prospěšná společnost Amerfo ve spolupráci s městem. Vznikl v roce 2015 — paradoxně rok před oficiálním Re-Use SAKO — a vzal si na starost specifický segment: věci vyrobené před rokem 1989.

Staré nádobí, gramofony, hračky, fotografie, časopisy, učebnice, technické vybavení. Tyhle věci do běžného Re-Use vlastně nepatří, protože ztrácejí smysl jako každodenní domácí výbava. Dávají smysl ale pro muzea, divadelní fundusy, filmové štáby a sociálně potřebné — pro toho, kdo natáčí film o roce 1985, je dobový gramofon cennější než jakákoli novinka.

Retro-Use má dvě stálá místa v centru — Husovu (kryt 10-Z) a Orlí 8 — od ledna 2024 i externí sklad na Drobného 45a, v prostorách bývalé Billy u Bobycentra. Otevřeno mají denně kromě svátků, ceny tu nehrají roli, věci se nedávají na odbyt komerčně.

Z výstaviště do Židenic: jak se plán reuse centra proměnil

V říjnu 2024 magistrát ohlásil ambici, kterou v Brně dosud nikdo nezkusil: postavit samostatné reuse centrum mimo sběrná střediska. Tehdejší preferovaná lokalita — brněnské výstaviště — do finální podoby projektu nakonec neprošla.

V září 2025 zastupitelstvo schválilo nový plán: Cirkulární dům na Olomoucké ulici v Brně-Židenicích, na městském pozemku naproti tramvajové zastávce Životského. Záměr je širší než samotný reuse koutek — v budově má vzniknout reuse centrum s prodejními prostory, komunitní dílny se sdíleným nářadím, multifunkční sál, kavárna a coworking. Model je bližší zahraničním reuse hubům než českým sběrnám.

Zastupitelstvo vyčlenilo 12 milionů korun na projektovou dokumentaci, kterou připraví SAKO. Samotná stavba má začít v roce 2026 nebo později, s důrazem na nízkou uhlíkovou stopu — fotovoltaika, retence dešťové vody, zelená střecha, dřevobeton a recyklované materiály. Celková investiční částka zatím veřejně potvrzena není.

Velké městské projekty mají v Brně historii klouzavých termínů; kdyby Cirkulární dům stál do roku 2028, byl by to slušný výsledek.

Když opravna přijede na neděli: Repair Café na Údolní

Třetí novinkou je formát, který v Brně dosud chyběl. Repair Café je formát neziskové akce, kde si lidé přinesou rozbitou věc a odborníci jim ji zdarma pomohou opravit — a hlavně ukážou jak. V dubnu 2026 město Brno poprvé zapojilo institucionální infrastrukturu.

První brněnský ročník proběhl v neděli 12. dubna 2026, druhý chystají na 17. května 2026. Lokace: jediná ulice — Údolní. Je to logické, protože se tam vedle sebe scházejí tři instituce, které mají expertízu i vybavení. V KUMSTu (FabLab Brno) opravují drobnou elektroniku. Ve Vesně se starají o textil — zkracují kalhoty, zašívají rukávy, ukazují ostatním, jak si poradit doma. Ve Werkstattu Nadace Partnerství opravují kola. Vstup volný, registrace online, čas od jedenácti do šestnácti hodin.

Pro Brno je to formátově nový krok. Re-Use a Retro-Use řeší věci, které doma už nepotřebujete. Repair Café řeší věci, které doma stále chcete, jen jsou rozbité. Tyto dvě roviny dohromady tvoří to, co se v cirkulární ekonomice nazývá rozšířená životnost produktu — a teprve pokud obě fungují, má smysl se bavit o tom, jak vypadá udržitelná spotřebitelská kultura ve městě.

Mapa, která to celé spojí

Aby normální Brňan vůbec věděl, kam co odložit nebo kde co opravit, vznikly dva navigační nástroje. Webová a mobilní aplikace KAMsNIM.cz funguje jako vyhledávač míst pro odpad i pro reuse — agreguje sběrná střediska, Re-Use koutky, Retro-Use sklady, opravárny, charity, kontejnery na specifický odpad. V Brně eviduje desítky lokalit a sekce „reuse” má samostatný filtr. (Pro úplnost: aplikace KAMsNIM.cz je projekt redaktora tohoto webu.)

Druhým nástrojem je samotná stránka Připrav Brno, klimatická iniciativa magistrátu, která běží od roku 2017. Cílem je snížit emise CO₂ o 40 procent do roku 2030 oproti roku 2000; k roku 2023 šlo Brno na 16 procent, tedy zhruba na třetině cesty. Cirkulární ekonomika je jednou z os, kolem kterých se kampaň točí.

Cirkulární dům v Židenicích se může a nemusí podařit postavit. Sedm koutků na sběrných střediscích a tři Retro-Use sklady tu zůstanou tak jako tak. A pokud se chcete zapojit do cirkulární ekonomiky hned, na žádnou stavbu čekat nemusíte — stačí jet na nejbližší sběrné středisko místo do popelnice. Náklady: jedna cesta navíc. Výnos: vaše stará péřovka skončí v něčí pracovně, ne ve spalovně.