Brněnský sen o e-mobilitě: Proč jsou městské nabíječky dražší než ty u supermarketu?

Brno a e-mobilita: Ambiciózní plány, monopolní ceny a dotační čekání

V brněnském Academy Parku na Šumavské stojí od loňského července dvacet nabíjecích stanic. Celkem nabízejí čtyřicet dobíjecích bodů – čtyři rychlé (DC) s výkonem až 160 kW a šestnáct pomalejších (AC) o výkonu 22 kW. O půl roku později vyhlásily Teplárny Brno spolu s magistrátem cíl, který se v PR materiálech opakuje jako mantra: 500 veřejných stanic v Brně do roku 2030.

Dnes jich je 145. Síť sice skutečně roste, ale za marketingovou rétorikou o „nabírání tempa“ se schovávají fakta, o kterých se v tiskových zprávách příliš nemluví. Dva největší ohlašované projekty mají několikaletý skluz, komunální monopol drží ceny nad běžným maloobchodem a nadějný pilotní projekt se zatím proměnil jen v další dotační výkaz.

Sto čtyřicet pět stanic, jeden operátor

K květnu 2026 provozují Teplárny Brno přibližně 145 veřejných stanic s 286 body. Aby město dosáhlo slibované pětistovky do roku 2030, muselo by výrazně zrychlit. Zatímco první třetinu cesty Brno budovalo pět let, zbývající dvě třetiny musí stihnout za necelé čtyři roky.

Skoro celou síť drží jeden hráč. Značka E-mobilita Brno patří Teplárnám Brno, městské firmě plně vlastněné městem. Od roku 2020 do ní Teplárny vložily zhruba 250 milionů korun. Soukromá konkurence je v Brně minimální. Jediný zásadnější nezávislý projekt – areál Vinohradská v Černovicích od firmy PUB GAS – je teprve ve výstavbě. Pro běžného Brňana to znamená, že o tom, kde a za kolik bude nabíjet, rozhoduje prakticky výhradně město.

Šumavská funguje, ostatní v realizaci

Areál na Šumavské je dnes největším dobíjecím centrem v Brně. Do provozu šel v červenci 2025. V květnu 2026 se přidala Olympia se šestnácti novými body.

Pak je tu ale projekt Červený mlýn. Tento plánovaný hub v Králově Poli se ohlašuje už od roku 2024. Mělo jít o největší dobíjecí centrum v Česku: 50 bodů, ultrarychlé stojany (350 kW), čekárna a showroom s rozpočtem 48 milionů korun. Podle původních plánů mělo být hotovo koncem roku 2025.

Naději na zlepšení situace v Brně aktuálně dává výstavba u T-Mobile areny, kde má být ještě do začátku letošního léta zprovozněno prvních 33 dobíjecích bodů (včetně tří rychlonabíječek). V druhé fázi se počítá s rozšířením až na 53 stanic. Kapacita bude sloužit nejen návštěvníkům multifunkční haly, ale i přilehlému koupališti Riviéra a dalším cílům v okolí, čímž lokalita částečně vykompenzuje chybějící kapacity v jiných částech města.

Osm třicet za kilowatt: Městské nabíjení je drahé

Od 1. července 2025 platí ceník, který řidiče příliš nepotěší:

Pomalé AC nabíjení: 8,30 Kč/kWh s registrací (13 Kč bez ní).
Rychlé DC nabíjení: 12,50 Kč/kWh s registrací (17,80 Kč bez ní).

Pro srovnání: na bodech u Kauflandu zaplatíte u ČEZu kolem 5,90 Kč/kWh, v Lidlu pak 7 Kč. V supermarketu tak nabijete o třetinu levněji než u městské stojánky. Argument, že komunální síť má jiné investiční podmínky, je sice legitimní, ale řidiči nižší účet nepřinese.

Navíc od 1. listopadu 2025 platí tzv. blocking fee – pokuta 1 Kč za minutu po skončení povolené doby (4 hodiny na AC, 1 hodina na DC). To sice brání blokování míst, ale zároveň to výrazně prodražuje delší stání u pomalých nabíječek.

Sloupy, které nabíjejí: Sériová výroba v nedohlednu

V srpnu 2023 Brno představilo unikátní řešení: nabíječku schovanou přímo v stožáru veřejného osvětlení. Logika je elegantní – využijete stávající kabeláž a ušetříte náklady na výkopové práce i nové stojany. Po pilotní stanici v Zóně E se však rozhostilo ticho.

Až v červenci 2025 byla schválena dotace na 21 těchto stanic (42 bodů). Nadějný projekt má však háček: termín realizace je v dotačních záznamech uveden až na období březen–prosinec 2028. Mezi schválením peněz a prvním „kopnutím do země“ tak leží skoro tři roky čekání. Soukromý projekt Vinohradská přitom se stavbou začal okamžitě po získání dotace.

Výhled do roku 2030

Pokud se podaří dokončit areál Vinohradská do srpna 2026, získá Brno první reálnou konkurenci v segmentu rychlého dobíjení. Městem deklarované tempo 50 až 70 nových stanic ročně by teoreticky mohlo splnit cíl pro rok 2030, ale nesmí přijít další odklady typu Červený mlýn.

Otázkou zůstává, zda síť konečně doroste do rezidenčních čtvrtí, kde lidé skutečně bydlí, a zda se někdy podaří srazit cenu městské elektřiny na úroveň konkurenčních obchodních řetězců. Zatímco infrastruktura roste, ekonomický smysl pro koncového uživatele stále pokulhává.