Modré zóny v Brně: sedm let, sedmdesát oblastí, čtyřnásobně dráž

Od 27. dubna se v Maloměřicích a Obřanech objevily značky se symbolem rezidentního stání ve dvou nových ulicích — Dolnopolní a Obřanské. Jsou to dvě z osmi oblastí, které brněnské modré zóny mají letos pokrýt. K nim si připočtěte všechno, co se za sedm let nashromáždilo od první etapy v centru, a dostanete přes sedmdesát parkovacích oblastí v deseti městských částech.

Začínalo to v září 2018. Roční rezidentské oprávnění tehdy stálo dvě stě korun. Dnes je to čtyřnásobek — a kdo má v rodině druhé auto, zaplatí za rok ročně osm tisíc navrch. Tenhle text ukazuje, jak se Brno k pražskému vzoru dostalo, kdy přišly jednotlivé etapy, kolik to dnes stojí, kdo za to vybírá pokuty kamerami, proč Bystrc systém odmítla — a kam Brno z těch sto šestnácti milionů ročně investuje.

Praha měla zóny od devadesátých let. Brno čekalo dvaadvacet.

První modré zóny se objevily v Praze na pravém břehu Vltavy v roce 1996. Provozovala je francouzská firma a princip byl jednoduchý: Praha 1 trpěla nedostatkem parkování pro místní, protože jí auta zalévala odjinud, tak radnice část míst vyhradila lidem s místním pobytem.

Brno tehdy o ničem podobném neuvažovalo. V centru se parkovalo, jak se dalo. Modré pruhy s placenými automaty platily v omezené části, ostatní místa fungovala fakticky volně. Trvalo dvaadvacet let, než magistrát systém převzal — prvního září 2018 padla v Brně první kostka.

První etapa zabrala historické centrum mezi ulicemi Husova, Nádražní, Dornych, Benešova, Koliště, Moravské, Komenského a Žerotínovo náměstí. Druhá přišla už po dvou měsících a obsadila Antonínskou, Grohovu, třídu Kapitána Jaroše. Dodavatel technologie byl stejný jako ten pražský, magistrát zaplatil zhruba sedmatřicet milionů korun.

A ještě jeden detail: „Modré zóny” je pražský pojem. Brno má oficiálně tři kategorie A, B a C s jinými barvami, ale lidově se všemu pořád říká podle Prahy. Modře.

Sedm let, šedesát pět oblastí, deset radnic

Mapa se od roku 2018 každoročně rozrůstá. Po centru a severu přišlo Královo Pole, Žabovřesky a Židenice, později další části Brna-střed, v roce 2023 Pšeník a Dvorského. Rok 2024 přidal osm nových oblastí, vesměs v zóně C s mírnější regulací: Vychodilova, Soběšická, Rybnická, Oblá, Slavkovská, Rokycanova, Koperníkova a Strakatého. V roce 2025 přibylo dalších jedenáct oblastí — včetně Medlánek, Jundrova, Lesné, Kníničské, Absolonovy, Chaloupek a Kociánky.

K jaru 2025 se systém dotýkal přes pětačtyřiceti tisíc rezidentů a více než dvou tisíc podnikatelských abonentů, rozprostřený v pětašedesáti oblastech v deseti městských částech. Letošek přidá dalších osm. Dolnopolní a Obřanská startují tento týden, Hády na konci května, pak v létě a na podzim Bohunice a Starý Lískovec.

Plán pro rok 2027 už mluví o Slatině, Černovicích, Řečkovicích a Mokré Hoře. Mapa se dotírá k okrajům města — a tam je tahle politika nejvíc křehká.

Co stojí kus asfaltu před vlastním vchodem

Ceník platí od prvního ledna 2025 a obsahuje jedno tučné překvapení. Roční oprávnění pro první auto rezidenta zdražilo z dvou set korun na osm set. Druhé auto v rodině stojí osm tisíc, třetí dvanáct tisíc. Motorka je dál zdarma.

Dvouautová domácnost tedy zaplatí osm tisíc osm set za rok. Pro mnoho lidí to není problém. Pro některé rodiny ano — a pro lidi, kteří „svou” ulici znají dvacet let, je každé zdražení důvod ke vzteku.

Abonenti, tedy firmy a podnikatelé se sídlem v zóně, platí za první vůz čtyři tisíce a za každé další osmnáct. Existuje i přenosné oprávnění — firma ho přiřadí návštěvníkovi podle aktuální SPZ. To stojí čtyřiadvacet tisíc ročně.

Pro návštěvníky se sazby liší podle zóny. V zóně B (typicky širší centrum) je hodina za čtyřicet korun, v zóně C, kam patří většina nově zaváděných oblastí, je to třicet — regulace platí jen ve všední dny mezi pátou odpoledne a šestou ráno. První hodina v rámci dne je v obou zónách zdarma. Některé oblasti spuštěné v roce 2026 inzerují sazbu dvacet korun za hodinu. Ten rozptyl si zaslouží pohled přímo do ceníku na parkovanivbrne.cz, protože podmínky se po městě liší podle podkategorie.

Platit se dá několika způsoby. Pro většinu lidí jsou nejpohodlnější aplikace ParkSimply nebo EasyPark, který nahradil starší MPLA. Funguje minutové účtování i předčasné ukončení. Klasická SMS na číslo 902 06 ve formátu „BR (zóna) (SPZ) (čas)” funguje pořád, ale platí jen sto dvacet minut na zprávu. Parkovací automaty na ulicích zůstaly, ale jejich éra je za zenitem.

Auto s kamerou a první půlrok bez pokut

Kontrolu modrých zón Brno postavilo na kamerových vozech, které mají na střeše čtečky SPZ a samy projíždějí ulice. Auta načítají poznávací značky a porovnávají je s databází zaplacených oprávnění. Kdo nemá platné oprávnění, dostane do dvou týdnů poštou výzvu k úhradě. Sazba pokuty: pět set korun.

Háček je v tom, že to dlouho nefungovalo. V září 2018 se systém spustil, ale prvních šest měsíců nepadla z kamerových aut ani jedna pokuta — data se sbírala, ale nebyla vyhodnocována. Mezitím selhaly i parkovací automaty, některé zobrazovaly nesmyslné znaky a nešlo na nich prodloužit parkování. Tehdejší radní pro dopravu přiznal, že systém byl nasazen příliš rychle.

V roce 2022 šel celý monitoring znovu do potíží. V některých měsících kamery zachytily přes pět tisíc neoprávněně parkujících aut, v jiných jen dvě stě. Magistrát po zveřejnění případ zpětně prošetřoval. Reálně to znamenalo, že systém třetinu roku „neviděl” přestupky a kdo měl štěstí na ten správný měsíc, parkoval bez rizika.

A ještě jeden detail, který se ve veřejném obraze často ztrácí: kamerových aut je málo. Do roku 2023 měl celý systém k dispozici jen dvě, později tři. Plán schválený magistrátem mluví o navýšení na zhruba šest. Při plném provozu zachytí jeden vůz okolo pěti set neoprávněně parkujících denně. Pokud se jeden vůz pokazí, regulace v polovině města fakticky polevuje.

V roce 2022 odhalil systém přibližně pětadvacet tisíc neoprávněně parkujících aut. Pokutu zaplatily zhruba dvě třetiny řidičů, zbytek šel do správního řízení nebo k exekuci.

Bystrc řekla ne, soud řekl: zařiď se sám

Ne všechny městské části zóny chtějí. Bystrc je dnes nejhlasitější odpůrce. V místní anketě se proti zavedení modrých zón vyslovilo přes osmdesát procent rezidentů a v únoru 2025 zastupitelé MČ přijali usnesení odmítající zavedení za stávajících podmínek. Bystrc dlouhodobě argumentuje vlastní cestou, založenou na dvou parkovacích domech. Říká, že případná „zóna D” by musela mít noční režim a sazbu deset korun za hodinu, jinak je pro místní zbytečná.

Žebětín se zatím vůbec nepřihlásil. A i v zónách, kde už pravidla platí, vznikají spory.

V dubnu 2026 rozhodl Krajský soud v Brně případ, který otevřela skupina řidičů provozujících flotilu firemních vozů. Argumentace zněla: ulice nejsou čitelně vybaveny instrukcemi, jak za parkování zaplatit, a kde nejsou parkovací automaty, je systém nepřátelský k těm, kdo nepoužívají chytrý telefon. Soudce Martin Kopa to odmítl a vzkázal, že odpovědnost zaplatit za parkování je na řidiči, ne na magistrátu. Web parkovanivbrne.cz a samolepky v ulicích považoval za dostatečnou informaci. Pokud řidič způsob platby nevidí, má tedy podle soudu jednu volbu — na takto označeném místě nestát.

Mezi rezidenty se pak periodicky vrací jeden argument, na který radnice nemá hladkou odpověď: ani s ročním oprávněním nemají jistotu, že zaparkují u domu. Modré zóny jim parkovací místo negarantují, jen ho nedávají někomu cizímu. Pro někoho je to dost. Pro jiného je to skoro devět tisíc za rok za nic.

Co Fond mobility nakoupil — a kam mapa pokračuje

Veškeré peníze z parkovného odcházejí do Fondu mobility a vrací se zpátky do dopravy. V roce 2024 do něj přiteklo sto šestnáct milionů korun. Z těch peněz vznikla v roce 2020 záchytné parkoviště P+R u Zetoru v Líšni s dvěma sty dvaceti místy a rozšířené parkoviště Řezáčova. V přípravě jsou parkovací domy, na které Brno čeká rok co rok ve volebních kampaních. První konkrétní krok je čtyřpodlažní parkovací dům v Novém Lískovci s dvěma sty čtyřiadevadesáti místy a rozpočtem sto šedesát čtyři milionů korun. Stavba má začít v roce 2026 a skončit v roce 2027. Připravují se i objekty v Kohoutovicích a na Žlutém kopci.

Od prvního června 2026 přijdou nová pravidla i v zónách, které už existují. Zóna A — historické centrum — bude regulována nonstop, sedm dní v týdnu. Zóna B se nově dotkne i nedělních večerů: regulace bude platit od pěti odpoledne do půlnoci, aby rezidenti vracející se z víkendových výletů měli šanci zaparkovat blíž k domu. Tahle úprava je tichá, ale citelná. Mezi auty, která se po nedělním podvečerním návratu rozpláclo na ulici a stála celý týden, budou nově ta, která za pět hodin platí.

A pak je tu rok 2027 — Slatina, Černovice, Řečkovice, Mokrá Hora. Pak okrajové části, které se budou bránit, protože v Bystrci viděly, že odpor jde a něco z něj má.

Modré zóny v Brně nejsou triumf nad parkovacím chaosem. Jsou kontinuální vyjednávání mezi tím, kolik aut do města přijíždí, kolik jich v něm bydlí, a co je město ochotné na ulicích povolit. Mapa se rok co rok rozrůstá, ceny rostou, kamery sledují — a u Brňana, který se večer vrací domů, se dál nic moc nemění.